Lidi nejsou spokojeni ve svém těle a myslí si, že až zhubnou, tak konečně přijde to jejich štěstí. Ale přitom to štěstí je v práci na sobě, kterou zvládneš, která tě nevyřídí a je udržitelná. Žádné drastické hubnutí bez jídla a běhání X kilometrů každý den bez odpočinku. Z toho nikdo radost nemá a hlavně se to nedá vůbec udržet. Pak až člověk vyhoří, tak se vrátí k tomu co dělal předtím a všechno je zpět, tam kde bylo nebo to může být ještě horší, protože se vybuduje špatný vztah k jídlu a cvičení.
Je fajn si dát na instagram fotku před a po, ale LAJKY NIKOHO DLOUHODOBĚ ŠŤASTNÝM NEUDĚLAJÍ. lajky nikoho dlouhodobě šťastným neudělají. Často se člověk upne k nějakému obrazu, jak by chtěl vypadat, ale po dosažení nepřijde TO štěstí, ale jen prázdný pocit. Lepší je se orientovat na výkon, zdraví, sílu, to co dokáže tvoje tělo. Jak lehce se ti jde, běží, vstává z postele. Co uneseš, to že ti nikdo nemusí pomáhat. Nebolí tě záda, klouby, nazadýcháš si při všem. Dokážeš se postarat o děti, hrát si s nimi, honit se s nima, nosit je,...Dokážeš se postarat o své nemocné rodiče nebo partnera.
Síla, síla je život. Nedostatek síly pak stojí za bolestí kloubů, zad, celého těla. Stojí taky za stárnutím. Jen si uvědom, kdy lidé okolo tebe zestárli? Když jim bylo 50? 60? 70? Kdepak. Zestárli v ten moment, kdy se přestali hýbat, cvičit, posilovat. Začali sedět jen u televize, v autě nebo v práci. Takhle zestárnout můžeš už ve 30. Nejhorší je, že slabým tělem a kondicí jde dolu i výkon mozku.
A jaký je vedlejší efekt pohybu a rostoucí síly? Krásné a zdravé tělo. Pokud se, ale člověk honí jen za krásným tělem, tím že nejí, cvičí do úmoru a neodpočívá, tak mu to krásnou a zdravou postavu nepřinese. Chce to trpělivost, dobré jídlo, posilovat a k tomu se hýbat ( běh, kolo, brusle, chůze).
Co dělat po tom, až dosáhneš svého cíle? Musíš pokračovat dál. Když zhubneš 20 kg a vrátíš se zpátky k životu, který právě udělal těch 20 kg navíc, tak se ti vrátí i ta hmotnost. Tady ztroskotá největší procento lidí. Dokážou se na několik měsíců kousnout, udělat skvělý výsledky, ale to tempo se nedá vydržet, shoří jako papír a vrátí se zase do svého druhého extrému, kde nedělali nic a jedli sračky. Oba extrémy nejsou dobrý. Na začátku se klidně kousni, udělej výsledek, ale pak uber, odpočiň si, nech odpočinout svoje tělo a hlavu. Pak klidně zase zaber. Takhle to dělají i sportovci. Neustálý vysoký stres je špatný. Ale zase žádný stres je taky špatný. Stres jako cvičení, běhání, pohyb ve správný dávce je jen ku prospěchu.
Pamatuj, že obraz tvého těla je jen co děláš, co jíš, jak se hýbeš. Není na tom nic kouzelného nebo magického.
Jez dobře a hýbej se. Trik je v tom, najít si to, co tě baví a co zvládneš dělat, až do konce svýho bídnýho života. Užij si ten proces, když tě to bude bavit, pak to bude hračka. A nakonec musím říct, že všechno není, tak složité jak to vypadá. Jen reklamy, internet a lidé, co radí blbosti zamotali všem hlavu. Jde o to jen vědět co jím a do toho se dostatečně hýbat, žádný extrém.
Pokud nevíš jak na to, tak napiš, všechno se dá zvládnout a nikdy není pozdě zase omládnout :) .